Jsme už skoro všichni z prázdnin zase doma a zastesklo se nám po našem klubíku a kamarádech. Těch člověčích i zvířecích.
Vyprávíme si, co všechno jsme si užili a zažili v létě až jsme z toho dostali hlad 🙂
Tak zapálit oheň a už dáváme na rošt všechny ty dobroty, co jsme si přivezli.
!Mááááášoooo!!! Ty jedna vopice! Necháš ty jablíčka? Ale ano, my víme, že jsi osel. Teda oslí slečna. Ale huuuuš od toho grilu. Chceš si snad spálit čumu?“
Ale kdepak. Máša se odmítá hnout, stojí jak zapuštěná do země a nechce se nechat odstrčit. Na tu teď bude platit jen Hanka. „Hankooooooooo!!!!!!“
A když zbaštíme to, co nám zbylo po nájezdu Máši (neboj se, milý čtenáři, Hanka jí odehnala včas, zbylo skoro všechno a bříška máme plná), je čas na kytary a zpívání. Ani domů se nám nechtělo….
Tak zas brzy příště, slibujeme si, když se rozjíždíme pozdě večer do svých domovů.